ZŠ Podharť, Dvůr Králové nad Labem

V pondělí 25. října 2010 jsme pro děti uspořádali strašidelný Halloweenský večer - stezku odvahy a noc strávenou ve škole - lépe řečeno ve spacáku ve třídě.

Sešli jsme se večer u školy a společně jsme došli až k městskému hřbitovu. U hřbitovní brány začínala stezka odvahy, pokračovala podél plotu hřbitova a byla vyznačená svíčkami. Děti, které měly cestou spoustu odvahy, pomalu přecházela řeč. Každý sám a jednotlivě byl vyslán, aby stezkou prošel. Když odvážlivec dorazil až na konec stezky, čekal je tam živý smrťák a kostlivci s kotlíkem "červů". Po podpisu na listinu obdržel každý sladkou odměnu a schovaný v lese vyhlížel další příchozí. Téměř všichni, kteří stezku absolvovali, na konci přiznali, že se méně nebo více báli, ti největší "hrdinové", hlavně kluci, sice nic nepřiznali, za to posledních sto metrů buď běželi, nebo něco pokřikovali, aby se se svým strachem nějak vyrovnali. Když do cíle přišla i paní učitelka, celá výprava se vydala zpátky do školy.

Ve škole si děti vybalily balíčky s jídlem, někdo si začal chystat i spacák, ale na spaní to rozhodně nevypadalo. Lepilo se, stříhalo, šilo, malovalo. Děti si vyráběly svá strašidla, bubáky a jiné tvory - roboty a mimozemšťany. Čaj a sušenka o desáté dětem jakoby dodaly další energii. Pustily se do tvorby naší obrázkové mapy Prahy k našemu tématu do vlastivědy, se kterou máme plány ještě na jaře. O půlnoci již bylo ustláno na žíněnkách z tělocvičny, vyčištěné zuby a byla vyhlášena večerka, ale ... No druhý den děti trochu pospávaly v lavicích a nepřítomně koukaly na zadané úkoly. Snad se nám podařilo dětem připravit atraktivní večer, kdy se jim výjimečně nechtělo ze školy domů a ony poznaly, že zůstat "po škole" (a navíc s celou třídou a přes noc) může být docela zábava.

Za pomoc při organizování stezky odvahy patří náš dík tatínkům panu Zemkovi a panu Benákovi, kteří schovaní podél stezky dbali na to, aby se do školy děti vrátily ve stejném počtu, jako z ní vyšly. Děkuji své rodině za realizaci stezky. Díky paní Jizbové a paní Zemkové za sladkou snídani.

Mgr. Marta Mokrá